Krajina

Prudký déšť rozoral zem jako přívalová vlna. S údivem sleduji rozostřenou krajinu a zhluboka dýchám. Moje stanoviště je nebezpečně nízko. Mezi tím co je a co uplavalo je vakuum. Mokře čvachtám na přehlídkové molo. Můj pršiplášť má natržené poutko a já prosím slunce : " Stůj při mě ". ( Pocta V.P. )