Keramické kachle a obrazy
Novinky
24.12.2008 00:00
—————
Novinky
Umřel strom
Hledala jsem ji a nenašla, tu rozpůlenou duši stromu, v mezičasí mezi DÁVNO a TEĎ, bezradně rozkročená nad morbidními myšlenkami deštivého dne. Vítr mlčel a já jsem pochopila, že dubový list už mi naproti NEPŘIJDE. Dne 12.6.2018 mezi 11. a 12. hodinou spadl lomanský dub (700 let).
—————
NaPaLo
W. Disney :"Člověk by si měl po všechny dny svého života zachovat to vzácné cosi, co ho nutí hrát si, smát se, ve vaně si zpívat a přitom snít." Nejen děti si hrají a sní. Důkazem toho je náš sen o Národním parku Lomany, který vznikl a zrál v našich myslích a hlavně srdcích mnoho let, protože...
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
Keramické koláže
U nás I
Čas mnoho věcí změní, záhyby starostí urovná a velké smutky pofouká, jenom běh nocí a dní neurychlí. Jak se mám smát, když vím, že na jednom stromě zůstalo prázdné hnízdo ?
( Velikost všech děl z tohoto cyklu je 54 x 54 )
—————
U nás II
Kde je čas, když není ? Na někoho, na něco, na sebe. Nestíháme se vybatolit, vyrůst, vysmát, vyplakat. Najednou jsme staří a zvědavé okno je strašně vysoko. Jenom v pórech máme prach z uklopýtaných cest. Tak kde je čas, když není ?
—————
U nás III
Nahmatávám medové ticho. Ptáci šli spát a měsíc visí hlavou dolů. Brodím se tmou a vůní trávy a vyhazuju z hlavy nepříjemné věci. Noc má chladivé dlaně.
—————
U nás IV
Moje vzpomínání je něžné. Má smutnou duši a popletený rozum. Ohlédnutí za něčím, co se nevrátí. Jen vzlyk mých přání klopýtá tichou nocí, jako modlitba před spaním.
—————
U nás V
Všechno je daleko. Na jazyku usnulo tolik nedopovězených slov ... Kdoví, kdy čas vypadne vlastní vahou z věže v mém nitru. Všechno je daleko, jen nepotřebné věci jsou na dosah.
—————
U nás VI
Přicházejí jen naštípnutá slova a nalomené myšlenky. Čas je nahrubo semletý, proto prchá rychle, rychle, hlučně a hlavně hluboko.Sedím ztrnule a chytám jeho proměny do své potrhané sítě.
—————
U nás VII
Stojím na nesprávném místě, kam teplé světlo neproniká. Za rohem čekají nepoznané věci a já dobrovolně život promarním.
—————
U nás VIII
Všechno se nedá vyslovit. Někdy věta uvízne v hrdle jako pohled v klíčové dírce. Ptej se z blízka, odpovím z dálky, myšlenky zazimuju na příští rok a pak ... napíšu báseň o jarním tání.
—————
U nás IX
Něco je v nepořádku. Vítr bezmocně škube zbytky listí a razítkuje chodník. Čekám na správný výlet. Jsem nedočkavá, nerozhodnutá, nejistá, nemožná !
—————
U nás X
Pláč je jenom slaný strach, kdy je ticho nahé a osamělé, jako strom v zimě. Jakou chuť má průsvitný úsměv ?
—————