Keramické kachle a obrazy


Kaktusy

Už od dětství se mi líbily kaktusy. Až v dospělém věku jsem si splnila sen a pořídila si polykarbonátový skleník a postupně i kaktusy. Po čase jsem se nechala přemluvit kamarádem, abych přešla na sukulenty. Vyjmenoval mi mnoho důvodů a já jsem jeho argumentům dala za pravdu. Kaktusy tedy vystřídaly sukulenty. Brzy jsem ovšem litovala také z mnoha důvodů. Ten hlavní je teplota pro zimování. Kaktusům většinou stačí, když nemrzne, jsou stejně nasucho. Sukulenty potřebují i v zimě zálivku, i když občas, také světlo a teplotu kolem 15 °C. Alespoň pro ty, které mám já. Z toho plynou velké náklady na vytápění v zimě. Myslím, že se časem ke kaktusům pokorně vrátím.


kaktusy

Echinocactusy ve skleníku

Echinocactusy ve skleníku
Echinocactusy jsou pro kaktusáře taková klasika. Nechybějí v žádné sbírce.

—————

Echinocactus grusonii

Echinocactus grusonii
Tento ze zlatými ostny je v každé sbírce.

—————

Echinocactus grusonii

Echinocactus grusonii
Druhý exemplář v mé sbírce.

—————

Echinocactus grusonii

Echinocactus grusonii
Var. alba s bílými ostny. Není tak běžný.

—————

—————

—————

—————

—————

—————

—————


Příběhy

Červená

Červená
Dnes nebudu smutná v přesně spočítaném a pravoúhle uspořádaném světě, protože až přijde čas, svezu se na kolotoči hvězd.

—————

Jediné místo pro život

Jediné místo pro život
Nic ze sebe už nevypáčím. Obrůstám lišejníkem, jako stromy na okraji lesa. Neptám se na věci, ale na iluze, co utíkají k obzoru, daleko, daleko. Západní proužek slunce mi jde naproti, jen ať neklopýtne !

—————

Largo

Largo
Jsem tu i když ztrácím svou jedinou píseň. Jsem tu. Mám hlavu rozbitou, ale duši plnou světla.

—————

Malý třesk

Malý třesk
Potkala mě jemňoučká chvíle pampelišková. Čistím si boty na zelené rohožce, jdu navštívit louku a užít si leteckého dne bílých padáčků. Vznáším se poznáním, že se možná narodí rostlinka, brouček nebo dítě.

—————

Přízrak

Přízrak
Někdy mám pocit, že moje cesta nevede nikam. Jsem stále na pochodu, rozkošatělá do všech světových stran. Krajina důvěrně neznámá netečně mlčí. Je vykřičená ze všech hloupostí. Proto se neptám : " Kam jdeš ?" Odpověděla by otázkou : " A ty ?"

—————

Kašpárkovo dilema

Kašpárkovo dilema
Černá kočka se rozpustila v černé noci, aby ji nikdo neviděl, ani ona sama sebe. Opřená o svůj stín, vysílá světlo svých žlutozelených očí před sebe. Jediná ví, co dělá klaun, když se nikdo nesměje. Promění se v černou kočku. ( Velikost všech obrazů z tohoto cyklu je 63 x 63 )

—————