Keramické kachle a obrazy
Čtyřdílný keramický obraz - volná malba
Malba glazurami štětcem na keramickou desku. Možné použití drcených skel pro další vizuální efekt. Pálení na 1050° - 1080°.
( Velikost obrazů je 72 x 55 )
Keramický obraz - volná malba
Poutníci
Mraky jsou nebezpečně nízko. Ozvěna v zádech ochraptěla a poutníci jsou na konci svých křivolakých cest. Jenže cíl je úplně někde jinde. ( Věnováno Š.v. )
—————
Do hlubin
Na první pohled .... na druhý pohled .... něco je v nedohlednu .... Naše pohledy jsou nepřehledné. Možná je to tím, že jsme přece jenom slepí.
—————
Krajina čarovná
Všude je tma. Bledé hvězdy spadly na zem a měsíc zaspal. Nemůžu se procházet, abych nerušila absolutní ticho, ve kterém všechno trvá věčně. Noc má studené nohy a zkřehlé sny.
—————
Jiskření
Vítr zatoužil po okenních truhlících. Muškáty vzdychly rudým kvítkem, mraky nad střechou tančí divoký rokenroll. Se strachem poslouchám, jak rozpůlená noc naříká. Jen maličký pejsek v boudě nic neví o konci světa.
—————
V hlubině
Teprve k ránu usínají přecezené myšlenky. Déšť ukusuje noc myšími zoubky potají a rychle, aby všechno skryté bylo odhaleno. Tajemství čeká v hlubinách nového dne.
—————
Krajina
Prudký déšť rozoral zem jako přívalová vlna. S údivem sleduji rozostřenou krajinu a zhluboka dýchám. Moje stanoviště je nebezpečně nízko. Mezi tím co je a co uplavalo je vakuum. Mokře čvachtám na přehlídkové molo. Můj pršiplášť má natržené poutko a já prosím slunce : " Stůj při mě ". ( Pocta V.P. )
—————
Sen o vánocích
Mokrý sníh vystlal postýlky pod borovicemi. Zajícům zebou ouška a teplá slova vlhnou pod lavinami sněhu. Jen malí rošťáci vědí, že na nádraží čeká vlak s dárky od Ježíška.
—————
Sen o zimě
Zima už obula měkké bačkůrky s bambulí. Zatím přešlapuje a váhá. Ještě bílý kabátek, rukavice a parfém z vanilky a ořechů a cvrnk do zmrzlých nosů, abychom nezaspali Ježíška.
—————
Tíseň
Mnoho dlouhých nocí může být bezhvězdných. Naše srdce je jako dům, do kterého se vchází bez zvonění. Procházíš pokoji, kde nikdo není, jen v nekonečných prostorách se usazuje prach.
—————
Fata morgana
Dnes napíšu o stromech, jak zůstaly s námi věrně po celý život, rozkošatělé nad našimi sny, dokud se i my nerozkleneme v alej zjizvených samotářů, s kůrou ošlehanou. Nadarmo se vzpínáš, kořeny stejně zůstanou hluboko pod kůží země.
—————